Proč si vybrat pepřový sprej na obranu?

Pepřový sprej se stává stále oblíbenějším nástrojem osobní ochrany. Díky své jednoduchosti, okamžité účinnosti a legální dostupnosti bez nutnosti povolení představuje ideální volbu pro každého, kdo se chce cítit bezpečně – ať už jde o ženy, seniory nebo kohokoliv jiného. V tomto článku se dozvíte hlavní výhody použití pepřového spreje a přečtete si skutečný příběh z Pardubic, kde rozhodnutí nosit „pepřák“ pravděpodobně zachránilo život.

Hlavní výhody použití pepřového spreje

• radikální obrana která vyřadí útočníka do 30 sekund
• po použití této obrany nejsou žádné trvalé zdravotní následky
• rychle dostupný do ruky, volba z mnoha velikostí
• obranu s ním zvládnou i slabší jedinci, či ženy
• dostupnost bez jakýchkoliv omezení a povolení (pouze věk od 18 let)
• žádná nutnost péče o sprej, pouze hlídat expiraci (4 roky od výroby)
• možnost tréninku se sprejem (tréninkové verze)

Popis události z 31.12.2023 v Pardubicích slovy Petra Vavrucha – obrana pepřovým sprejem.

„Běž do prdele, chceš ránu?“ křičel a blížil se ke mě. Měl asi dva metry a kolem 100 kilo. Tohle není dobrý, pomyslel jsem si, co teď.

Dal jsem levou ruku před sebe a vykřiknul „O nic nejde, klid“. Frajera to ale neuklidnilo a blížil se pořád ke mě, už byl tak na 4 metry. „Pepřák“ napadlo mě, máš ho přece v kapse u bundy ještě od minulý párty v Praze. Sáhnu do kapsy a fakt tam je. Chytnu ho, namáčknu trysku a čekám jestli se nestane zázrak a já se neprobudim v posteli.

Bohužel, s levou rukou vytrčenou soustavně couvám a pořád opakuju „V pohodě…“. No ani náhodou, teď už je mi jasný že se musí něco stát, mám jedinou šanci, namířím sprej na útočníka a mačkám.

Hned druhý výstřel pepřový látky zasáhnul frajera do obličeje, byl už dobrý 2 metry ode mne. Vypadal překvapeně lehce ucuknul a na chvilku se zastavil. Mačkám znovu a znovu, ze tří výstřelů pepřové látky jeden zásah do hrudí a jeden do hlavy.

Frajer se fakt nasral, začal křičet nepublikovatelný nadávky a rozběhl se ke mě. Beru nohy na ramena a utíkám pryč.

Útočník se ale k mému překvapení zastavuje, předkloní, sedne si na zem, těžko dýchá. Snaží si odkašlat, z nosu mu tečou nudle a už místo křiku jenom tak nějak chroptí. Přibíhají kamarádi a kolemjdoucí, kteří doposud vyčkávali co se stane.

Já mám jasno, utíkám pryč, mám strach že po mne půjde některý z jeho kumpánů. Nikdo za mnou nevyběhnul, asi jsem si zjednal opravdu pořádek a respekt.

Až doma jsem se nějak vzpamatoval a dostal jsem zase strach, tentokrát z toho, že jsem někomu ublížil, že přijede policie, někdo mne udá a oni půjdou po mě. Ale vracet se mi za žádnou cenu nechtělo, to by byla blbost.

Asi čtvrt hodiny jsem přemýšlel a pak vytočil číslo na Policii, prostě linku 158. Operátorovi jsem vysvětlil co se stalo, ten mne spojil s místně příslušným oddělením Policie.

Jim jsem vše řekl a vysvětlil, říkali že žádný výjezd k mému incidentu neměli, ale že je dobře, že volám. Zapsali si mě, kvůli případné výpovědi a zavěsili. Konečně jsem se cítil bezpečně.

Když o tom zpětně přemýšlím, nevím jak jinak bych situaci vyřešil než tím pepřovým sprejem, bylo to fakt velký štěstí, že jsem ho měl u sebe. Dneska už bez něho ven nevyjdu.